Konečně jsme v Libáni skórovali, body to však ještě nepčineslo
Libáň A - Kopidlno 9 : 1 (7:0)
Sestava: Trávníček - Honzík, Petr, Poláček, Drnec, Pekárek, Machačný, Nemčanský
Branky: Drnec
Dvojzápas v Libáni je vždy nevyspitatelný, neboť Libáňské mužstvo se tvoří vždy jinak a to podle hráčů, kteřé má trenér k dispozici. První poločas tohoto zápasu jsme opět byli velice nedůslední a plnili přesný opak pokynů trenéra. Je pravda, že nás přehráli dva hráči domácích, kterých jsme se báli a nechali je hrát. Poločas tedy končil v poměru 7:0 pro domácí. Po přestávce jsme začali více napadat a začali jsme být soupeři nebezpeční a to hlavně Tomáš Drnec, který vsítil jedinou branku našeho mužstva. Dlouho jsme drželi poločasové vedení, ale v závěru jsme ještě dvě branky dostali a prohráli tak 9:1. Z toho jsme 6 branek dostali téměř z poloviny hřiště nechytatelnými střelami.Kluky chválím především za druhý poločas, První to byla velká bída.
Libáň B - Kopidlno 7 : 4 (6:0)
Setava: Trávníček - Honzík, Petr, Poláček, Drnec, Pekárek, Machačný, Nemčanský
Branky: Drnec 3x, Honzík
Druhé zápasy máme výždy o 50% lepší, ale na začátku to tak vůbec nevypadalo. Porazil nás jediný hráč domácích, který nám během 5 minut nasázel 5 branek a bylo téměř rozhodnuto. Jediný hráč, kterého jsme nebyli svou nedůsledností a bojácností pokrýt. V druhém poločese tento hráč navlékl brankařské rukavice a nechal tak vyniknout i naše mužstvo, které začalo obětavě bojovat a zdálo se jako by na hřišti bylo uplně jiné mužstvo. Začali jsme kombinovat a prosazovat se jeden na jednoho. Během 5 mitut snížil Tomáš Drnec třemi nádhernými brankami na 6:3. Soupeř pak z jedné šance zvíšil na 7:3, ale mi jsme měli nadále tlak a tlačili jsme se do branky soupeře. Další velké příležitosti měli Poláček, Drnec, Nemčanský a Pekárek, ale branku se podařilo vsítit až Adamu Honzíkovi, který upravil skóre na konečných 7:4. Tak jsme vyhráli alespoň jeden poločas v poměru 4:1 za který kluky chválím, Takhle bych si to představoval, hráli to co měli, bojovali dopředu i dozadu.
Závěr: Pokud se budeme bát a nebudeme alespoň bojovat, bude náše hra stále utrápená a těžko se budeme prosazovat. Někteří hráči si stále na hřišti dělají co chtějí a teprve na konci druhého zápasu si začínají plnit svoje povinosti a naše hra začíná připomínat fotbal. Na druhou stranu, když už začnou dělat to co mají je vidět, že se dokáží prosadit, dokáží si přesně nahrát a jsou soupeřům nebezpeční. Za odvedenou práci a snahu kluky chválím, ale je potřeba se stále zlepšovat. Ve většině dřímá velký potenciál, ale zatím se nám nedaří to v nich probudit.
I z tohoto důvodu jsem rád kývl na pozvánku do Jičína, kde hráči prvních tříd a mladší ( náš malý fotbalový potěr) ve čtvrtek sehraje dvě utkání s SK Jičín a Lázněmi Bělohrad. Zde by měli získat větší sebevědomí a více se proti stejně starým prosadit.